Steam - Prolog II

Chodbou se rozléhaly spěšné kroky, úředník skoro běžel, aby mohl potěšit správce – správce města. Došel až ke krásně zdobeným dveřím, s různými erby rodu správců města, kde se upravil, odkašlal si, zaklepal a vešel dovnitř.
Správce dopsal jakési slovo do papírů, jenž měl rozložené na stole, a podíval se, kdo ho to ruší. „ano?“ nechápavě se otázal.
„Promiňte, že ruším, ale došel za vámi vědec z města a chce vám něco ukázat, prý je to naléhavé a mohlo by se vám to hodit.“ Pronesl úředník.
„Doveďte ho sem, trochu času si na něj udělám.“ a začal srovnávat papíry a knihy na stole.
„Za chvíli jsem zpět“ uklonil se a odešel.
Úředník se klidným krokem vracel do své kanceláře, kde nechal čekat vědce.
„Pojďte, můžete jít se mnou a ukázat správci co jste objevil. Vyzval vědce, když se vrátil.
„Ó, děkuji.“ Sebral velkou dřevěnou bednu ze země a vydali se na cestu
Procházeli chodbami na radnici, kde na stěnách viseli obrazy bývalých správců. Většinou celé generace rodin a ten nynější byl také potomek, potomek jedné z těch co na úřadě byli nejdéle a také ještě chvíli pobudou. Došli až k těm zdobeným dveřím pracovny, za nimiž sídlil správce. Úředník zaklepal a věšeli.
„Co je tak důležité, že mě rušíte v mé odpolední práci?“ zabručel správce, jenž měl už uklizený stůl a nehybně seděl za ním.
„Přeji hezký den pane, dokázal jsem využít něco, co se ještě nikomu nepodařilo. Páry…“ Dokázal jsem vyrobit věc, která nahradí lidi a dobytek ve své práci a dokáže velmi ulehčit práci.“
Správce na něho hleděl jako na blázna.
„vy mi nevěříte že?“ otázal se.
„Ne“ řekl mu narovinu správce
„Proto sem se na vás připravil a položil na zem dřevěnou bednu, kterou si s sebou přinesl. Otevřel víko a vytáhl nepochopitelnou věc, poskládanou z různých Trubiček, koleček, páček, táhel, jakési nádrže a věcí, jenž správce ani neznal. Správce na něho stále hleděl jako na blázna.
Vědec zavřel bednu a položil věc na ni z kapse vytáhl svíčku kterou připevnil pod nádrž. Další co vědec vytáhl z bedny, byla skleněná láhev s vodou. Otevřel víko u nádrže a nalil do ní vodu. Z kapsy také vytáhl kousek dřívka a šel k nejbližší zapálené lucerně.
„S dovolením“ otázal se a připálil si dřívko. Tím pak zapálil svíci pod strojem. „Tak teď budu chvíli povídat, než to začne fungovat. Toto,“ ukázal na nádrž „je tlaková nádoba, ta je z poloviny napuštěná vodou ta se pomocí svíčky začne zahřívat a až se dostane na teplotu, kdy se začne proměňovat v páru. Tady na tomto se ukáže, jak moc je nadrž natlakovaná, aby nedošlo k explozi. Až dosáhne požadovaného tlaku tak to spustím.“
Minuty odbíhali, ukazatel tlaku se pomalu posouval.
„Už to bude,“ natáhl se a otočil kohoutkem, jenž vedl z nádrže do další části stroje. Rukou poté pootočil velkým kolem, které se začalo točit, samo.
Správce i úředník s otevřenými ústy nechápavě civěli na stroj. Ze stroje syčela pára, kolo se samo otáčelo a přitom pohybovalo dalšími táhly, aby stroj vůbec fungoval.
„Člověče vy jste genius, toto postavit ve větším, tak to ušetří mnoho pracovní síly.“ Navrhl správce
„Vždyť, jsem vám to říkal a vy jste na mě hleděli jako na blázna…“
„To ano, protože jsem vám nevěřil. Tak málo stačí, jen palivo a voda…Dokážete to postavit ve větším? Myslím jako opravdu velké?“
„Ano šlo by to, jenže nemám dostatek potřebných surovin na výrobu tak velkého stroje, a sám to nezvládnu.“
„O to se nestarejte, dostanete co budete chtít a také vám pošlu nějaké peníze, a povýším vás na pozici nejvyššího technika ve městě, budete se o to starat a vest tým co bude vymýšlet další využití tohoto stroje.“
„Děkuji“
„Teď běžte, ještě vám dám vědět co a jak.“
Vědec zastavil stroj, pomalu ho uklidil do bedny a odešel. Úředník tam ještě zůstal.
„Pane vy jste blázen, takový šílený stroj…“

„Ano stroj, jenž dokáže ušetřit tolik práce, vylepšíme celé město… Využijeme toho starého blázna a pak ho necháme někam uklidit…“

„Zešílel, dočista se zbláznil…“